1
00:00:00,000 --> 00:00:00,125


2
00:00:00,125 --> 00:00:01,320
Teď to začne být zajímavé.

3
00:00:01,320 --> 00:00:06,117
Kritérium: Čím vyšší je
frekvence, tím vyšší je přenášená energie.

4
00:00:06,117 --> 00:00:14,020
Někdo z vás možná ví, že rádiový signál je vlna,
ale zároveň je to i něco jako malá dělová koule.

5
00:00:14,020 --> 00:00:19,041
A čím vyšší je frekvence, tím větší
je energie, kterou ta věc obsahuje.

6
00:00:19,041 --> 00:00:25,450
Dobře, tak teď bych ale konečně rád
představil prvního přednášejícího.

7
00:00:25,450 --> 00:00:32,412
Je známý jako „barevný pes“, a to nejen v našem prostředí, ale i
daleko za jeho hranicemi, protože můj nesmírně sympatický a všemi

8
00:00:32,412 --> 00:00:38,785
oblíbený kolega z představenstva MWGFD, fyzik a profesor Werner
Bergholz, je také odborným členem různých vyšetřovacích

9
00:00:38,785 --> 00:00:45,994
komisí – například komisí zabývajících se vyhodnocením situace
kolem koronaviru v spolkových zemích Braniborsko a Durynsko.

10
00:00:45,994 --> 00:00:53,430
Je bývalým profesorem elektrotechniky na Jacobs University
v Brémách a 17 let působil také ve společnosti Siemens v

11
00:00:53,430 --> 00:00:58,017
Mnichově a Řezně jako odborník na řízení kvality a rizik.

12
00:00:58,017 --> 00:01:06,049
Jsme zvědaví, milý Wernere, co nám řekneš ve svém úvodním
příspěvku k dnešnímu tématu s názvem „Mobilní

13
00:01:06,049 --> 00:01:15,648
komunikační technologie: fyzikální základy a
technické výhody 5G“, a tímto ti předávám slovo.

14
00:01:15,648 --> 00:01:19,351
Mockrát děkuji, drahý Ronny, za tato milá slova.

15
00:01:19,351 --> 00:01:27,030
Jak jsem už napsal: „Fyzikální základy a
technické výhody“. Ale – tečka, tečka, tečka...

16
00:01:27,030 --> 00:01:39,225
Nejprve se budu věnovat základům a, jak jsem
uvedl v tiskové zprávě, začnu u Adama a Evy.

17
00:01:39,225 --> 00:01:52,224
A teď vám ukážu krátké video, ve kterém někdo
hodí kámen do vody a je vidět, jak se vlna šíří.

18
00:01:52,224 --> 00:01:58,090
Přesně tak si lze představit
rádiové vlny, a hned k tomu něco řeknu.

19
00:01:58,090 --> 00:02:00,361
Uvidíme, jestli to bude fungovat.

20
00:02:00,361 --> 00:02:06,688
Takže ještě jednou v kostce: Co je to rádiová
vlna – aby si člověk udělal nějakou představu.

21
00:02:06,688 --> 00:02:10,981
Jaký je vlastně rozdíl mezi rozhlasovým vysíláním –
které přece máme už 100 let a déle – a mobilním

22
00:02:10,981 --> 00:02:14,548
vysíláním? Proč se vlastně používají tak vysoké frekvence?

23
00:02:14,548 --> 00:02:22,940
A co je nejdůležitější: Proč nejsou tyto
vlastnosti vysokých frekvencí nutně jen neškodné?

24
00:02:22,940 --> 00:02:27,119
A o tom pak více řeknou následující přednášející.

25
00:02:27,119 --> 00:02:30,629
Tak, kámen už brzy spadne.

26
00:02:39,970 --> 00:02:45,282
Tak, viděli jsme dvě věci. Vlna se šíří.

27
00:02:45,282 --> 00:02:53,007
V takovém případě se jedná o takřka
dvourozměrnou vlnu. Jedná se o pohyb hmoty.

28
00:02:53,007 --> 00:02:57,811
A jak je teď vidět na snímku, jsou tam i další vlny.

29
00:02:57,811 --> 00:03:03,654
A to přesně odpovídá skutečnosti, což je do
jisté míry i důvodem, proč je to tak nebezpečné.

30
00:03:03,654 --> 00:03:11,095
Když mám v takové místnosti mobil – a teď předpokládejme, že
zrovna nejsme na přednášce –, pak by možná 20

31
00:03:11,095 --> 00:03:18,419
lidí nebo i více právě používalo svůj smartphone, a
to by znamenalo, že by tam panoval signální chaos.

32
00:03:18,419 --> 00:03:20,394
Je to podobné jako na večírku.

33
00:03:20,394 --> 00:03:28,290
Všichni tam musí zvýšit svou intenzitu, a to
není zrovna to, o co by se teď mělo usilovat.

34
00:03:28,290 --> 00:03:33,992
Dobře, takže jsme viděli, jak se
kámen ponoří do vody, a voda se rozvíří.

35
00:03:33,992 --> 00:03:36,391
U rádiových vln je to podobné.

36
00:03:36,391 --> 00:03:44,820
Anténa vyzařuje, avšak nyní ne ve dvou rozměrech, nýbrž sféricky.

37
00:03:44,820 --> 00:03:53,056
A co je nejdůležitější, neobsahuje
žádnou hmotu, funguje to i ve vakuu.

38
00:03:53,056 --> 00:03:58,380
A obvykle nic nevidíte, nic neslyšíte.

39
00:03:58,380 --> 00:04:11,158
A to, že něco takového vůbec existuje a že se tím zabývali vědci,
vděčíme fyzikovi Heinrichu Hertzovi, který – náhle

40
00:04:11,158 --> 00:04:23,910
vypnul silný proud, poté sestavil přijímač a tam to
pak trochu jiskřilo, a proto se tomu říká „funken“.

41
00:04:23,910 --> 00:04:33,183
Existuje ještě jeden obrovský rozdíl, který je
z praktického hlediska velmi důležitý: jak jsme

42
00:04:33,183 --> 00:04:38,585
viděli, vodní vlny se šířily rychlostí 20 cm/s.

43
00:04:38,585 --> 00:04:46,657
Zvukové vlny známe také – 300 m/s –
každý je už někdy zažil při bouřce.

44
00:04:46,657 --> 00:04:58,752
Vidíme blesk a v závislosti na tom, kde se objevil, trvá jedna
až deset – nebo i více – sekund, než uslyšíme hrom, 300 m/s.

45
00:04:58,752 --> 00:05:11,776
Elektromagnetické vlny se šíří o něco rychleji,
a to nikoli rychlostí 300 m/s, ale 300 000 km/s.

46
00:05:11,776 --> 00:05:19,916
Tedy 300 000 000 m/s, milionkrát rychleji.

47
00:05:19,916 --> 00:05:24,704
To je samozřejmě pro praktické použití velmi důležité.

48
00:05:24,704 --> 00:05:34,820
Abychom to ale uvedli do správné
perspektivy: Pokud někdo na Měsíci zapne laser, trvá

49
00:05:34,820 --> 00:05:41,055
to asi jednu sekundu, než to tady uvidíme.

50
00:05:41,055 --> 00:05:44,524
Kdyby se totéž stalo na Slunci, trvalo by to osm minut.

51
00:05:44,524 --> 00:05:50,366
To je jen pro ilustraci, jak velké jsou vzdálenosti ve vesmíru.

52
00:05:50,366 --> 00:06:07,456
To je nyní jediný vzorec: Vlnová délka souvisí s
rychlostí světla c, tedy 300 000 km/s děleno frekvencí.

53
00:06:07,456 --> 00:06:13,152
Takhle to lze zhruba představit –
kolem člověka propluje tolik a tolik vln.

54
00:06:13,152 --> 00:06:20,089
To znamená, že čím vyšší je
frekvence, tím kratší je vlnová délka.

55
00:06:20,089 --> 00:06:31,017
Takže současná síť 5G využívá vlnové délky v tomto
rozsahu , a dříve se ještě používaly střední vlny,

56
00:06:31,017 --> 00:06:36,635
které měly vlnové délky 1 000 metrů nebo 1 600 metrů.

57
00:06:36,635 --> 00:06:43,240
Tzv. krátké vlny měly například délku 49 metrů,
což ještě spadalo do rozsahu kilohertzů (kHz).

58
00:06:43,240 --> 00:06:51,735
A teprve u UKW – ultrakrátkých vln, jak se tomu tehdy říkalo (dnes
by to samozřejmě bylo stále relativně dlouhé) – se přešlo do

59
00:06:51,735 --> 00:06:57,968
megahertzového rozsahu (MHz), tedy do 1 milionu kmitů za sekundu.

60
00:06:57,968 --> 00:07:01,443
Tak, to by prozatím bylo k několika základním věcem.

61
00:07:01,443 --> 00:07:07,808
Takže si zapamatujme:
elektromagnetické vlny nelze slyšet ani vidět.

62
00:07:07,808 --> 00:07:10,920
Někteří ji cítí, většina ne, já ne.

63
00:07:10,920 --> 00:07:18,451
A šíří se neuvěřitelně rychle, přičemž
vlnová délka či frekvence není úplně bez významu.

64
00:07:18,451 --> 00:07:22,763
No, rozhlas už máme „věčnost a tři dny“.

65
00:07:22,763 --> 00:07:31,621
Existovala jedna ústřední stanice – „věčnost a tři dny“ to je
zhruba 100 let –, mnoho přijímačů, ale jak již bylo řečeno, pouze

66
00:07:31,621 --> 00:07:36,904
jedna stanice, a tok informací probíhal pouze jedním směrem.

67
00:07:36,904 --> 00:07:47,640
A právě u středních vln byla šířka pásma malá, protože
se v podstatě vysílala řeč nebo hudba v průměrné kvalitě.

68
00:07:47,640 --> 00:07:51,973
A to nás teď přivádí k jedné věci:

69
00:07:51,973 --> 00:07:59,989
Pokud chci přenášet informace – řeč, hudební
soubory nebo video –, není k tomu zapotřebí

70
00:07:59,989 --> 00:08:05,152
pouze jedna frekvence, ale určitá šířka pásma.

71
00:08:05,152 --> 00:08:06,625
Takže za to musím zaplatit.

72
00:08:06,625 --> 00:08:19,021
V mobilní komunikaci se nemluví o kilohertzech,
zpočátku se mluvilo o megahertzech a nyní o

73
00:08:19,021 --> 00:08:27,687
gigahertzech – u 5G se jedná o rozsah až do 6 nebo 8 GHz.

74
00:08:27,687 --> 00:08:31,406
Za chvilku se k tomu vrátím a vysvětlím,
proč jsou vysoké frekvence tak důležité.

75
00:08:31,406 --> 00:08:40,206
Takže teď k mobilní komunikaci, to je jasné, máme vysílač,
základnovou stanici, obvykle vzdálenou jeden nebo několik

76
00:08:40,206 --> 00:08:47,262
kilometrů – u 5G to může být i jen 100 metrů –
mnoho telefonů jako přijímačů a mnoho telefonů

77
00:08:47,262 --> 00:08:51,684
současně jako vysílačů, to jsem už krátce zmínil.

78
00:08:51,684 --> 00:08:56,036
Když všichni dělají něco najednou, vznikne z toho pěkný zmatek.

79
00:08:56,036 --> 00:09:02,239
A já pořád potřebuji větší šířku
pásma a vyšší přenosovou rychlost.

80
00:09:02,239 --> 00:09:06,543
To si ostatně lze představit podobně jako u federálního rozpočtu:

81
00:09:06,543 --> 00:09:16,753
To bylo kdysi kolem roku 1950, kdy jsem se
narodil, v řádu 100 milionů, stovek milionů.

82
00:09:16,753 --> 00:09:20,074
Díky tomu jsem pak mohl
financovat projekty v hodnotě 2–3 milionů.

83
00:09:20,074 --> 00:09:27,346
Teď už mluvíme o miliardách, a k tomu samozřejmě
potřebuji státní rozpočet ve výši 500 miliard nebo tak nějak.

84
00:09:27,346 --> 00:09:33,260
Tady je to podobné – když chci přenášet velké
objemy dat, potřebuji mnohem větší šířku pásma.

85
00:09:33,260 --> 00:09:42,272
Typický příklad: u původního analogového
televizního vysílání to byla šířka pásma přibližně 5 MHz.

86
00:09:42,272 --> 00:09:47,712
V digitálním vysílání už jen asi 1 MHz a ještě trochu víc.

87
00:09:47,712 --> 00:09:58,969
U GHz záleží na tom, jakou šířku pásma používám a
kolik dat právě chci přenášet, a to se řídí dynamicky.

88
00:09:58,969 --> 00:10:06,693
Takže ještě jednou k šířce pásma – vlastně jsem to už právě
zmínil: analogové rozhlasové vysílání je náchylné k rušení,

89
00:10:06,693 --> 00:10:11,226
zatímco digitální televize a rozhlas jsou vůči rušení odolné.

90
00:10:11,226 --> 00:10:21,608
Ale jen tak mimochodem jsem zmínil, že
digitální televize má malé systematické chyby.

91
00:10:21,608 --> 00:10:29,123
Pokud jsou mezi námi fotbaloví fanoušci, všimněte si, že když je
hráč malý, má třeba na sobě něco červeného a

92
00:10:29,123 --> 00:10:35,428
běží po zeleném trávníku, vždycky ho
obklopuje malá čára, pokud se na to dobře podíváte.

93
00:10:35,428 --> 00:10:38,375
Je to chyba, ale nijak zvlášť nevadí.

94
00:10:38,375 --> 00:10:43,700
Z matematického hlediska se jedná o
tzv. Gibbsův jev – víc k tomu neřeknu.

95
00:10:43,700 --> 00:10:47,756
Takže, co se týče přenosu, už jsem
vysvětlil, proč jsou ty frekvence tak vysoké.

96
00:10:47,756 --> 00:10:55,919
Každý přenos vyžaduje určitý
frekvenční rozměr, tedy frekvenční pásmo.

97
00:10:55,919 --> 00:10:58,778
To se nesmí překrývat s ostatními.

98
00:10:58,778 --> 00:11:07,461
A když mám hodně stanic, potřebuji prostě mnohem větší šířku
pásma, a když chci přenášet velké množství dat, tak ještě větší.

99
00:11:07,461 --> 00:11:13,976
Takže video, jak jsem už říkal, MHz, spousta dat, 10 až 100 MHz.

100
00:11:13,976 --> 00:11:16,735
Pravděpodobně by to šlo i víc, záleží na okolnostech.

101
00:11:16,735 --> 00:11:23,952
U 6G určitě – záleží samozřejmě vždy
na tom, jaké požadavky zrovna máte.

102
00:11:26,571 --> 00:11:32,613
Dobře, už jsem to krátce naznačil ústně, a to
záměrně, protože když jen něco vyprávím, lidé tomu

103
00:11:32,613 --> 00:11:37,500
věnují větší pozornost, než když to zároveň vidí.

104
00:11:37,500 --> 00:11:44,806
Takže: 100 MHz odpovídá přibližně tomu, že
potřebuji rozpočet v řádu miliard eur, nebo že

105
00:11:44,806 --> 00:11:49,554
potřebuji frekvenční rozpočet v řádu gigahertzů.

106
00:11:49,554 --> 00:12:05,723
A na tom grafu, tam vpravo, jsou uvedeny šířky pásma, které
například potřebovalo UMTS – to byla 3G –, pak LTE už

107
00:12:05,723 --> 00:12:14,974
potřebovalo výrazně více a nyní 5G potřebuje ještě mnohem více.

108
00:12:14,974 --> 00:12:22,935
A jak už bylo řečeno, záleží na konkrétní situaci, přistupuje
se k tomu flexibilně, ale takhle si to zhruba můžete představit.

109
00:12:22,935 --> 00:12:33,348
Tak a teď máme, řekněme, základy a to, co
přijde teď, jsou, řekněme, ty klíčové věci.

110
00:12:33,348 --> 00:12:38,925
To byly prozatím základy. Zde jsou
ještě jednou znázorněna spektra.

111
00:12:38,925 --> 00:12:48,714
Je vidět, že 5G vyžaduje podstatně více než 4G nebo
LTE. LTE mimochodem znamená „Long Term Evolution“.

112
00:12:48,714 --> 00:12:54,831
Docela nic neříkající věc, má i různá stádia.

113
00:12:54,831 --> 00:13:03,571
Teď to začíná být zajímavé z
hlediska biologie nebo možného poškození.

114
00:13:03,571 --> 00:13:13,473
Existuje jedno kritérium: Čím vyšší je
frekvence, tím vyšší je přenášená energie.

115
00:13:13,473 --> 00:13:24,213
Někteří z vás možná vědí, že rádiový signál je
vlna, ale zároveň je to něco jako malá dělová

116
00:13:24,213 --> 00:13:31,282
koule nebo foton – u světla se tomu také říká foton.

117
00:13:31,282 --> 00:13:38,380
A čím vyšší je frekvence, tím větší
je energie, kterou ta věc obsahuje.

118
00:13:38,380 --> 00:13:53,709
A pokud je tato vlna 5G absorbována mou kůží nebo
očima, má určitou hloubku proniknutí a je zcela absorbována.

119
00:13:53,709 --> 00:14:03,386
A když teď mluvím, řekněme, o 100 MHz ve
srovnání s 8 GHz, znamená to, že na mě tam působí

120
00:14:03,386 --> 00:14:09,067
80krát více energie na jeden energetický balíček.

121
00:14:09,067 --> 00:14:15,555
Je to zároveň vlna i takový
balíček, podle toho, jak se na to díváte.

122
00:14:17,329 --> 00:14:19,962
A to je to nejhorší ze všeho.

123
00:14:19,962 --> 00:14:27,078
Slyšel jsem v nějaké přednášce nebo
prezentaci: „Jo, to je super“, nebo co vidíme?

124
00:14:27,078 --> 00:14:36,389
Zde vidíme, že čím vyšší je
frekvence, tím menší je hloubka pronikání.

125
00:14:36,389 --> 00:14:41,693
Toto je hloubka proniknutí, toto je frekvence –
v obou případech se jedná o logaritmické grafy.

126
00:14:41,693 --> 00:14:51,720
Jinak by nebylo nic vidět, kdyby to bylo lineární, a zapamatujme
si jen toto: čím vyšší frekvence, tím menší hloubka pronikání.

127
00:14:51,720 --> 00:14:56,473
Bylo řečeno: „To je přece dobře, pak to nezajde tak hluboko.“

128
00:14:56,473 --> 00:15:02,629
Jsem mimo jiné také kvalifikovaný pracovník
v oblasti radiační ochrany, protože jsem

129
00:15:02,629 --> 00:15:06,411
mnoho let pracoval s radioaktivními látkami.

130
00:15:06,411 --> 00:15:14,223
Tam jsem se naučil, že čím menší je
hloubka proniknutí, tím horší to je. Proč?

131
00:15:14,223 --> 00:15:22,860
Energetická hustota – nezáleží na tom, zda se jedná o
radioaktivní ionizující záření, nebo o neionizující záření.

132
00:15:22,860 --> 00:15:30,722
Čím menší je hloubka proniknutí, tím
více energie se v daném objemu akumuluje.

133
00:15:30,722 --> 00:15:42,674
A to je, myslím, logické: čím více energie dopadne na určitý
objem, tím větší je šance, že to může způsobit problémy a škody.

134
00:15:42,674 --> 00:15:53,409
Vlastně se tu docela naivně říkalo: ano, ionizující záření – to
je jasné, že je samozřejmě škodlivé, ale je to prostě tak

135
00:15:53,409 --> 00:16:05,256
– což následující řečníci jistě ještě podrobněji vysvětlí
–, že i u tohoto neionizujícího záření existují problémy.

136
00:16:05,256 --> 00:16:08,960
No, tohle je možná vůbec nejdůležitější snímek.

137
00:16:08,960 --> 00:16:14,170
Malá hloubka proniknutí není dobrá, ale špatná.

138
00:16:14,170 --> 00:16:21,360
Tak, vlevo vidíme schématické
znázornění, které je typické pro 5G.

139
00:16:21,360 --> 00:16:34,819
Ne ve všech případech 5G – tedy na venkově to tak nebude – ale v
hustě zastavěných oblastech to bude fungovat tak, že se pomocí

140
00:16:34,819 --> 00:16:48,089
elektrotechnické manipulace vytvoří paprsek nikoli pomocí jedné
antény, ale pomocí tzv. anténní matice, např. 8×8 vysílačů.

141
00:16:48,089 --> 00:16:54,697
Ale když se řekne „paprsek“, člověk si
představí baterku nebo laser, ale o to tady nejde.

142
00:16:54,697 --> 00:16:58,902
Při přípravě na tuto přednášku
jsem se to také nejprve musel naučit.

143
00:16:58,902 --> 00:17:01,011
Tak nějak jsem si to taky představoval.

144
00:17:01,011 --> 00:17:14,303
Ale ne, tak to není, říká se jim také „tužkové paprsky“,
ale spíš je to takhle: Tohle je takzvaný polární diagram.

145
00:17:14,303 --> 00:17:24,120
To ukazuje, jaká je intenzita signálu při takovém a takovém počtu
jednotlivých antén, které vysílají koordinovaně,

146
00:17:24,120 --> 00:17:32,447
a když se podíváme ve směru 0 stupňů, vidíme
hlavní paprsek – těmto útvarům se také říká paprsky.

147
00:17:32,447 --> 00:17:40,253
Není to tak lokalizované a tak směrované, ale pro dané
použití je to samozřejmě mnohem lepší, než kdyby šlo o

148
00:17:40,253 --> 00:17:44,516
všesměrové vyzařování, jak jsme to viděli u sférických vln.

149
00:17:44,516 --> 00:17:53,539
Zaměřuje se konkrétně na toho, kdo to potřebuje, a trochu i
na jeho okolí, zatímco ostatní si toho už tolik nevšimnou.

150
00:17:53,539 --> 00:17:59,933
To je sice pozitivní věc, ale ten, kdo se nachází v
dosahu záření – a to není jen on, ale možná i někdo, kdo

151
00:17:59,933 --> 00:18:03,560
náhodou stojí vedle něj – tomu to samozřejmě také schytá.

152
00:18:03,560 --> 00:18:12,624
Ale jak jsem už řekl, větší nebezpečí vlastně představuje
vlastní zařízení, alespoň pokud s ním zacházíte takhle .

153
00:18:12,624 --> 00:18:21,764
Když telefonujete s volnou rukou a držíte ho v ruce
takhle, je to mnohem lepší, takže to mohu jen doporučit.

154
00:18:21,764 --> 00:18:36,817
No dobře, 5G má tedy 700 MHz, tady se píše až 26
GHz, takže podle mých informací dosahuje 5G jen do 8

155
00:18:36,817 --> 00:18:44,832
GHz – přesně jako v rádiu Jerevan: „Záleží na tom!“

156
00:18:44,832 --> 00:18:50,947
Takže pokud mám venkovskou oblast, tam využiji nízké frekvence.

157
00:18:50,947 --> 00:19:02,941
Proč? Protože je vzduch prakticky neabsorbuje,
takže pro tuto oblast nepotřebuji základnovou stanici.

158
00:19:02,941 --> 00:19:09,284
Pokud chci pracovat s usměrněným paprskem, tedy s nejvyššími
frekvencemi, pak podle „odhadu z hlavy“ budu

159
00:19:09,284 --> 00:19:14,205
pravděpodobně potřebovat 100 menších
základnových stanic. To je samozřejmě mnohem dražší.

160
00:19:14,205 --> 00:19:17,856
A pak je tu střední část a užší část.

161
00:19:17,856 --> 00:19:25,333
A tak si to musíte představit. Vilsbiburg není nijak
zvlášť velký, řekl bych, že spíš patří k těm středně velkým.

162
00:19:25,333 --> 00:19:33,280
A když jsme ve větším městě, tam se tomu říká 5G – s velkou
pravděpodobností, ať už dnes nebo někdy v

163
00:19:33,280 --> 00:19:41,020
blízké budoucnosti – 5G, protože to přece chvíli
trvá, než se to všechno technicky zrealizuje.

164
00:19:41,020 --> 00:19:43,518
Vždyť to taky něco stojí.

165
00:19:43,518 --> 00:19:52,049
Dobře, takže to je teď – řekněme – představil
jsem zatím jen technickou stránku věci a

166
00:19:52,049 --> 00:19:56,185
trochu jsem naznačil, kde by mohly být problémy.

167
00:19:56,185 --> 00:20:03,254
Obecně řečeno mi chybí takzvaná zásada předběžné opatrnosti.

168
00:20:03,254 --> 00:20:14,222
V EU bylo dosud vlastně běžné, že se nová technologie
zavádí teprve tehdy, když se na základě řádné analýzy rizik a

169
00:20:14,222 --> 00:20:19,940
řádného posouzení rizik ověří, že je skutečně v pořádku.

170
00:20:19,940 --> 00:20:22,183
V USA je to trochu naopak.

171
00:20:22,183 --> 00:20:30,300
Nejdřív to zkusíš, pak se podíváš, jestli se
něco stane, a když se něco stane, tak to zastavíš.

172
00:20:32,252 --> 00:20:40,153
Náš milý moderátor Ronny se před chvílí zmínil i
o vakcíně proti koronaviru – v tomto případě se

173
00:20:40,153 --> 00:20:45,120
zásada předběžné opatrnosti zdaleka neuplatňovala.

174
00:20:45,120 --> 00:20:50,165
Vždyť dokonce i náš bývalý spolkový
kancléř řekl: „Všichni jsme pokusní králíci.“

175
00:20:50,165 --> 00:20:57,756
Jsem si ale jistý, že málokdo z těch, kteří
tu sedí, se nechal využít jako pokusný králík.

176
00:20:57,756 --> 00:21:10,759
A pokud jde o mobilní komunikaci, domnívám se, že v
tomto ohledu nebylo dodrženo zásada předběžné opatrnosti.

177
00:21:10,759 --> 00:21:14,212
A těch 20 minut se mi podařilo dodržet téměř přesně.

178
00:21:14,212 --> 00:21:23,860
Takže ještě jednou shrnutí: rádiové vlny, nejsou
vidět, šíří se ve vakuu, ale opravdu obrovskou rychlostí.

179
00:21:23,860 --> 00:21:28,149
A mobilní komunikace má bezpochyby
užitečné využití, jak už zmínil i Ronny.

180
00:21:28,149 --> 00:21:33,709
Ale, jak už jsem řekl, zásada předběžné opatrnosti vlastně platí.

181
00:21:33,709 --> 00:21:40,807
Čím vyšší je frekvence, tím vyšší je přísun
energie, a v hustě zastavěných oblastech

182
00:21:40,807 --> 00:21:45,179
dochází nebo bude docházet k směrovému vyzařování.

183
00:21:45,179 --> 00:21:52,429
Na jednu stranu je to dobré, že se celkové zatížení trochu
sníží, ale na druhou stranu to zase není tak dobré – ten,

184
00:21:52,429 --> 00:21:57,538
kdo se ocitne v tom proudu, je pak prostě o něco více zatížen.

185
00:21:57,538 --> 00:22:00,796
Ano, to je vše. Děkuji.

186
00:22:05,105 --> 00:22:13,578
Záření z mobilních telefonů a Wi-Fi škodí lidem, zvířatům a
životnímu prostředí. Potřebujeme zóny bez záření! asza.org