Všechna videa (Čeština)

Klamavá reklama Agenda 2030 – Jak OSN táhne svět do propasti

08.09.2022

08.09.2022

Klamavá reklama Agenda 2030 – Jak OSN táhne svět do propasti

V rámci Agendy 2030 je OSN odhodlána osvobodit lidstvo od tyranie chudoby a nouze a uzdravit naši planetu. Ale je tomu skutečně tak? Pokud se blíže podíváme na její cíle, zjistíme, že se jedná o zcela jiný obrázek... [Přečtěte si více]

Licence:

Licence Creative Commons s uvedením autora

Klamavá reklama Agenda 2030 – Jak OSN táhne svět do propasti

08.09.2022 | www.kla.tv/23554

Agenda 21 je akční program OSN přijatý 182 zeměmi na Konferenci o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992. Obsahuje konkrétní doporučení pro rozvoj a politiku životního prostředí pro opatření pro 21. století. S Agendou 2030, kterou OSN přijala v roce 2015, byly cíle Agendy 21 dále rozvíjeny v souladu s výzvami, které vzrostly po celém světě a nyní platí stejně pro všechny země. Oficiálním cílem 17 klíčových bodů Agendy 2030 je působit proti zhoršující se situaci v zemích a zlepšovat svět za předpokladu udržitelnosti. Rezoluce Valného shromáždění OSN z roku 2015 zní: 1:03"Jsme odhodláni osvobodit lidstvo od tyranie chudoby a strádání a uzdravit a chránit naši planetu. Jsme odhodláni podniknout odvážné a transformační kroky, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby se svět vydal na cestu stálosti a odolnosti. Slibujeme, že na této společné cestě, na kterou se dnes vydáváme, nenecháme nikoho ve štychu." Podíváme-li se však na politické programy podrobněji, ukáže se, že jsou důsledně sledovány zcela jiné cíle než ty, které jsou povrchně prezentovány před očima obyvatelstva. Z tohoto hlediska klamu se Kla.TV podrobně podívala na 12 ze 17 klíčových bodů Agendy 2030 a "přeložila" je takovým způsobem, aby diváci po celém světě mohli porovnat, co pozitivně formulované cíle skutečně znamenají v praxi: Cíl 1: Ukončit chudobu všude a ve všech jejích formách. Místo toho lze pozorovat, jak je celá populace čím dál více závislá na státních dotacích, což vede k tomu, že společnost je postupně vedena do socialistického systému. Prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu, MMF upadají národy do dluhových pastí, ze kterých se nikdy nedostanou. Cíl 2: Skoncovat s hladem, dosáhnout jistoty přísunu potravin, lepší výživy a podporovat udržitelné zemědělství. Lze však pozorovat, že přirozené, drobné zemědělství je ničeno, zatímco nadnárodní korporace stále více kontrolují globální produkci potravin prostřednictvím průmyslového zemědělství, genetického inženýrství a agrochemikálií. Cíl 3: Zajistit zdravý život pro všechny lidi všech věkových kategorií a podporovat jejich blaho. Lze však pozorovat plošné zavádění povinného očkování na celostátní úrovni a potlačování či pronásledování přírodní léčby. V důsledku toho jsou lidé stále více ovládáni farmaceutickým průmyslem, jehož produkty dělají populaci prokazatelně nemocnější, a dokonce ji snižují. Cíl 4: Zajistit inkluzivní, spravedlivé a kvalitní vzdělávání a podporovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání pro všechny. Místo toho je třeba konstatovat, že úroveň vzdělání celosvětově klesá, a to zejména v důsledku Agendy 21 a 2030. Prostřednictvím vzdělávacích standardů a výchovy směrem k "společnému jádru", v angličtině Common Core Education, je populace od dětství manipulována, takže se lidé stávají nekritickými, přijímají vše a v důsledku zůstávají pasivní. Cíl 5: Zrovnoprávněním žen a mužů dát možnost všem ženám a dívkám dosáhnout stejných příležitostí a sebeurčení. Místo toho je třeba konstatovat, že se rozpouštějí přirozené, tradiční formy rodiny a života, ženy jsou používány jako levná pracovní síla a děti jsou vychovávány státem. Po desetiletí se také blížíme k cíli bezpohlavní společnosti. Zatímco feminismus je propagován, všechny mužské vlastnosti jsou potlačovány. Podporou transgenderové ideologie se dramaticky zvýšil počet změn pohlaví mezi dospívajícími, což v konečném důsledku znamená, že reprodukce může být také kontrolována státem. Cíl 6: Zajistit dostupnost a udržitelné hospodaření s vodou a hygienou pro všechny. Na druhé straně je třeba vidět, že 90% světové vody spotřebovává surovinový průmysl, kterému dominují nadnárodní korporace, zatímco je zároveň po celém světě silně podporována privatizace dodávek vody. Globálním trhům dnes dominuje řada nadnárodních korporací, které dělají z vody stále více luxusní zboží a zároveň brání jakékoli soběstačnosti a nezávislosti obyvatelstva. Cíl 7: Zajistit přístup k cenově dostupné, spolehlivé, trvalé a moderní energii pro všechny. Skutečnost je však taková, že například v Německu expanze obnovitelných energií masivně zvedá ceny elektřiny, což jde především z kapes spotřebitelů. Cíl 8: Podporovat udržitelný, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny. Místo toho lze ale pozorovat, že v důsledku globalizace mezinárodní korporace stále více diktují pracovní podmínky, nemilosrdně vykořisťují lidi a zároveň ve velkém měřítku přebírají nebo ničí menší společnosti. Například jen pět největších internetových společností převzalo za posledních deset let 436 společností v hodnotě 131 miliard amerických dolarů. V důsledku toho nakonec zůstala zachována jen hrstka korporací. Cíl 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a podporovat inovace. Oproti tomu je třeba vidět, že v mnoha zemích dochází k deindustrializaci, což v některých případech výrazně zvyšuje nezaměstnanost. Zároveň se mnoho zemí nechalo vlákat "podpůrnými" půjčkami do státní předluženosti, tedy dluhové pasti. Důsledkem je výprodej domácích zdrojů, infrastruktur a pracovních sil. Cíl 10: Snížit nerovnost mezi zeměmi. Ekonom Valentin Lang v jedné studii zkoumal důsledky globalizace ve 147 zemích v letech 1970 až 2014 a dospěl k následujícímu střízlivému závěru: Ačkoli se rozdíly v příjmech mezi zeměmi zmenšují, příjmové rozdíly v rámci populace se stále více rozcházejí. Zatímco příjmy vyšší třídy s vyššími příjmy vzrostly, obyčejná populace je velkým poraženým. Mezinárodní korporace, které z globalizace nejvíce těží, je často uvrhnou do chudoby, hladu a bezvýchodnosti. Tyto korporace nemilosrdně vykořisťují země a jejich obyvatelstvo, což namísto slibovaného snížení vede ke zvýšení nerovnosti. Cíl 11: Utvářet města a osady inkluzivními, bezpečnými, odolnými a trvalými. Místo toho je ve jménu bezpečnosti podporován totální dohled nad obyvatelstvem. Například stále více zemí používá pro sledování technologii rozpoznávání obličeje. Na veřejných místech měst jsou tváře lidí automaticky skenovány a zpracovávány algoritmem. Kromě toho by přísné zákony o zbraních měly zajistit větší bezpečnost. Ve skutečnosti však zákazy zbraní neodzbrojí jediného zločince, ale spíše občany dodržující zákony, čímž zabraňují lidovým povstáním a zajišťují pouze bezpečnost oligarchům. Cíl 12: Zajistit trvalé vzorce spotřeby a výroby Namísto toho nutí lidi uvalení represivních daní opustit osvědčené technologie. Například jsou kvůli dani z CO2 ze spotřeby fosilních paliv v Německu demontovány nové uhelné elektrárny a jsou pak v jiných zemích dále provozovány. Podobná situace je i u vozidel se vznětovým motorem. Kromě toho se v Německu a ve všech ostatních zemích světa krok za krokem ve jménu "Velkého resetu" připravuje systém sociálního kreditu založený na modelu Číny. Výsledkem je, že každému, kdo se nechová v souladu s vládou, mohou být výrazně omezeny svobody a základní práva, včetně zajištění obživy, tedy nákupu potravin. Tolik tedy k prověřování údajných zlepšení. Závěr: Pokud nyní porovnáte mnohé nastavené a krásně formulované cílé se skutečným vývojem, zjistíte, že se jedná o – jak se říká – klamavou reklamu. Zajímavé je, že Agenda 2030 používá stejný symbol jako "Velký reset" plánovaný WEF. Od samozvané elity, jako je Světové ekonomické fórum, však nelze očekávat, že by tuto světovou situaci zlepšila. Právě naopak, jejich Nový světový řád není, otevřeně řečeno, ničím jiným než sebeobohacením několika finančních oligarchů na úkor široké veřejnosti. Proto prostě potřebuje nové, celkově uvědomělé světové vedení, které musí vyzrát z lidu. Jakékoli žádoucí zlepšení situace ve světě je proto společným úkolem dobře informovaného obyvatelstva, které musí být také připraveno převzít osobní odpovědnost. S Agendou 2030 je OSN odhodlána osvobodit lidstvo od tyranie chudoby a strádání a uzdravit naši planetu. Ale je tomu skutečně tak? Když se na jejich cíle podíváte z blízka, uvidíte úplně jiný obraz...

od nm.