Diese Website verwendet Cookies. Cookies helfen uns bei der Bereitstellung unserer Dienste. Durch die Nutzung unserer Dienste erklären Sie sich damit einverstanden, dass wir Cookies setzen. Bei uns sind Ihre Daten sicher. Wir geben keine Ihrer Analyse- oder Kontaktdaten an Dritte weiter! Weiterführende Informationen erhalten Sie in der Datenschutzerklärung.
Náklady na protiteroristické války USA po 11. září 2001
Watsonův institut pro mezinárodní a veřejné záležitosti na Brownově univerzitě ve Washingtonu zveřejnil velmi poučnou studii, která podrobně analyzuje lidské a ekonomické náklady protiteroristických válek, které USA vedly od útoků na dvojvěže, Světové obchodní centrum a Pentagon 11. září 2001. Následující stručný přehled ilustruje spirálu zkázy, do které se svět na této cestě dostal. [Přečtěte si více] [weiterlesen]
Další pořady na toto téma:
Německo, velitelské centrum přímého vedení války
www.kla.tv/25150
Německo se nečekaně postavilo do čela války na Ukrajině. To vyvolává mnoho otázek, především o vedoucí úloze Spojených států ve světě a o důsledcích jejich politiky.
Od 2. světové války vystupují Spojené státy jako celosvětový patron demokracie, svobody a lidských práv. Své politické, vojenské a hospodářské strategie představují jako nezbytné kroky k realizaci těchto cílů a vyzývají zbytek světa, aby je podpořil.
Tímto způsobem zaměřují pozornost na své nepřátele a odvracejí ji od svých vlastních činů. Útoky na newyorské dvojvěže a washingtonský Pentagon 11. září 2001 znamenaly výrazné zintenzivnění této strategie. Bezprostředně poté prezident Bush ve svém veřejném projevu mimo jiné prohlásil: "Amerika se stala terčem útoku, protože jsme nejjasnějším majákem svobody a možností na světě. [...] Jménem amerického lidu děkuji mnoha hlavám států z celého světa, které přišly vyjádřit soustrast a nabídnout pomoc.
Amerika, její přátelé a spojenci se dají dohromady se všemi, kdo chtějí mír a bezpečnost ve světě, a společně zvítězíme ve válce proti terorismu. [...] Nikdo z nás na tento den nikdy nezapomene, ale my jdeme dál, abychom bránili svobodu a vše, co je v našem světě dobré a spravedlivé. [...]."
Těmito slovy zahájil prezident Bush radikální historickou změnu. Nepřehlédnutelným detailem přitom bylo, že útoky na dvojvěže a Pentagon neinterpretoval jako teroristické činy, ale abstraktně jako "terorismus" útočící na celý americký národ a na všechny hodnoty, které se snaží zajistit po celém světě.
A z toho vyvodil nutnost celosvětové války proti tomuto anonymnímu nepříteli, jako by to byla jediná vhodná reakce na tragédii, která se právě odehrála. Busch navíc neopomněl okamžitě morálně vyzvat všechny "přátele a spojence" ke "společnému boji" proti tomuto skrytému nepříteli. To předpokládalo hledat ho. Osoby, skupiny, národnosti, národy, kdokoli se najednou mohly stát podezřelými. Navíc od počátku nešlo o obranu, ale o útok. Sloužily USA za prezidentů Bushe, Obamy, Trumpa a Bidena opravdu k zajištění svobody, spravedlnosti a míru na celém světě tímto způsobem?
Watsonův institut pro mezinárodní a veřejné záležitosti na Brownově univerzitě ve Washingtonu vypracoval studii o lidských a ekonomických nákladech amerických válek po teroristickém útoku na New York 11. září 2001. Zde je výtah nejdůležitějších zjištění z roku 2021:
Náklady na protiteroristické války USA po 11. září 2001
→ v důsledku přímého válečného násilí zemřelo nejméně 929 000 lidí, ozbrojených sil všech stran, civilistů, novinářů a humanitárních pracovníků.
→ mnoho ztrát nepřímo v důsledku podvýživy, poškozené infrastruktury a zničeného životního prostředí.
→ více než 387 000 zabitých civilistů a 7050 amerických vojáků
→ 38 milionů lidí vyhnaných v důsledku válek v Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, Sýrii, Libyi, Jemenu, Somálsku a na Filipínách.
→ protiteroristická opatření, která vláda USA zavedla v 85 zemích, čímž rozšířila války po celém světě.
→ omezování občanských svobod a lidských práv doma i v zahraničí.
→ lidské a ekonomické náklady těchto válek budou trvat ještě desítky let.
→ velká část prostředků určených na obnovu Iráku a Afghánistánu je použita na vyzbrojení bezpečnostních sil v obou zemích.
→ velká část finančních prostředků na humanitární pomoc a obnovu občanské společnosti byla ztracena v důsledku podvodů, plýtvání a zneužívání.
→ náklady na války po 11. září v Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrii a dalších zemích: asi 8 bilionů dolarů.
→ tvůrci americké politiky po 11. září téměř neuvažovali o alternativách k válce.
Tato dramatická fakta, která jsou jen špičkou ledovce, jsou výzvou k probuzení. Jakkoli tragické byly téměř tři tisíce obětí z 11. září 2001, nestojí v žádném poměru s náklady na mnoho protiteroristických válek, které se od té doby odehrály.
Toto zjištění vrhá nové světlo na vztahy Německa s jeho "spojencem" USA a následně také na současnou válku na Ukrajině. Válka nikdy nepřináší právo a spravedlnost, ale krutou smrt nespočtu lidí a absurdní zničení jejich živobytí.
Je načase, aby se Německo odvážně postavilo k vlastní odpovědnosti, místo aby se bezpáteřně vystavovalo krajně pochybným cílům.
14.03.2023 | www.kla.tv/25422
Německo se nečekaně postavilo do čela války na Ukrajině. To vyvolává mnoho otázek, především o vedoucí úloze Spojených států ve světě a o důsledcích jejich politiky. Od 2. světové války vystupují Spojené státy jako celosvětový patron demokracie, svobody a lidských práv. Své politické, vojenské a hospodářské strategie představují jako nezbytné kroky k realizaci těchto cílů a vyzývají zbytek světa, aby je podpořil. Tímto způsobem zaměřují pozornost na své nepřátele a odvracejí ji od svých vlastních činů. Útoky na newyorské dvojvěže a washingtonský Pentagon 11. září 2001 znamenaly výrazné zintenzivnění této strategie. Bezprostředně poté prezident Bush ve svém veřejném projevu mimo jiné prohlásil: "Amerika se stala terčem útoku, protože jsme nejjasnějším majákem svobody a možností na světě. [...] Jménem amerického lidu děkuji mnoha hlavám států z celého světa, které přišly vyjádřit soustrast a nabídnout pomoc. Amerika, její přátelé a spojenci se dají dohromady se všemi, kdo chtějí mír a bezpečnost ve světě, a společně zvítězíme ve válce proti terorismu. [...] Nikdo z nás na tento den nikdy nezapomene, ale my jdeme dál, abychom bránili svobodu a vše, co je v našem světě dobré a spravedlivé. [...]." Těmito slovy zahájil prezident Bush radikální historickou změnu. Nepřehlédnutelným detailem přitom bylo, že útoky na dvojvěže a Pentagon neinterpretoval jako teroristické činy, ale abstraktně jako "terorismus" útočící na celý americký národ a na všechny hodnoty, které se snaží zajistit po celém světě. A z toho vyvodil nutnost celosvětové války proti tomuto anonymnímu nepříteli, jako by to byla jediná vhodná reakce na tragédii, která se právě odehrála. Busch navíc neopomněl okamžitě morálně vyzvat všechny "přátele a spojence" ke "společnému boji" proti tomuto skrytému nepříteli. To předpokládalo hledat ho. Osoby, skupiny, národnosti, národy, kdokoli se najednou mohly stát podezřelými. Navíc od počátku nešlo o obranu, ale o útok. Sloužily USA za prezidentů Bushe, Obamy, Trumpa a Bidena opravdu k zajištění svobody, spravedlnosti a míru na celém světě tímto způsobem? Watsonův institut pro mezinárodní a veřejné záležitosti na Brownově univerzitě ve Washingtonu vypracoval studii o lidských a ekonomických nákladech amerických válek po teroristickém útoku na New York 11. září 2001. Zde je výtah nejdůležitějších zjištění z roku 2021: Náklady na protiteroristické války USA po 11. září 2001 → v důsledku přímého válečného násilí zemřelo nejméně 929 000 lidí, ozbrojených sil všech stran, civilistů, novinářů a humanitárních pracovníků. → mnoho ztrát nepřímo v důsledku podvýživy, poškozené infrastruktury a zničeného životního prostředí. → více než 387 000 zabitých civilistů a 7050 amerických vojáků → 38 milionů lidí vyhnaných v důsledku válek v Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, Sýrii, Libyi, Jemenu, Somálsku a na Filipínách. → protiteroristická opatření, která vláda USA zavedla v 85 zemích, čímž rozšířila války po celém světě. → omezování občanských svobod a lidských práv doma i v zahraničí. → lidské a ekonomické náklady těchto válek budou trvat ještě desítky let. → velká část prostředků určených na obnovu Iráku a Afghánistánu je použita na vyzbrojení bezpečnostních sil v obou zemích. → velká část finančních prostředků na humanitární pomoc a obnovu občanské společnosti byla ztracena v důsledku podvodů, plýtvání a zneužívání. → náklady na války po 11. září v Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrii a dalších zemích: asi 8 bilionů dolarů. → tvůrci americké politiky po 11. září téměř neuvažovali o alternativách k válce. Tato dramatická fakta, která jsou jen špičkou ledovce, jsou výzvou k probuzení. Jakkoli tragické byly téměř tři tisíce obětí z 11. září 2001, nestojí v žádném poměru s náklady na mnoho protiteroristických válek, které se od té doby odehrály. Toto zjištění vrhá nové světlo na vztahy Německa s jeho "spojencem" USA a následně také na současnou válku na Ukrajině. Válka nikdy nepřináší právo a spravedlnost, ale krutou smrt nespočtu lidí a absurdní zničení jejich živobytí. Je načase, aby se Německo odvážně postavilo k vlastní odpovědnosti, místo aby se bezpáteřně vystavovalo krajně pochybným cílům.
from rfg
Die Rede von Präsident Bush nach den Anschlägen am 11. September 2001 https://www.lmz-bw.de/fileadmin/user_upload/Downloads/Handouts/2018-06-13-bush-rede.pdf
Die Kosten der Antiterrorkriege der USA nach den Anschlägen 9/11 (pdf) https://watson.brown.edu/costsofwar/papers/summary
Die Terroranschläge auf das World Trade Center und das Pentagon https://www1.wdr.de/radio/wdr5/sendungen/zeitzeichen/zeitzeichen-elfter-september-newyork-pentagon-100.html