Věda v sevření politiky a médií

07.11.2025 | www.kla.tv/39365

V samozvaných hlavních médiích jsou globální krize obyvatelstvu vysvětlované vždy pomocí vědeckých poznatků. Ať už jde o změnu klimatu nebo koronavirovou krizi, vždy to znamená: "Vědci se shodují." Jak je to ale doopravdy? Neprospívá vědě kladení otázek, pochybnosti a diskuse mezi různými názory? [Moderace:] Americký fyzik a nositel Nobelovy ceny Richard Feynman již v roce 1965 zdůraznil ústřední roli pochybností ve vědě. Uvedl, že víra v neznalost odborníků je základním rysem vědy, který zdůrazňuje potřebu pochybností a skepticismu. Tento princip má zásadní význam pro vědecký pokrok, protože umožňuje klást nové otázky a rozšiřovat hranice poznání. Feynman zdůrazňoval, že pro dosažení pokroku je třeba ponechat prostor nejen pochybnostem, ale dokonce je aktivně podporovat. Skutečnost je však jiná. Autor a badatel v oblasti experimentální geologické historie Hans-Joachim Zillmer to ví. Rozhodně s tím nesouhlasí a říká: "Je to rozšířený omyl věřit tomu, že se nové výsledky vědeckého výzkumu automaticky prosadí." Podle Zillmera zde hrají klíčovou roli média. Politicky řízené instituce rozhodují o tom, které poznatky a modely budou propagované a které ne. Pokud jsou staré teorie v rozporu se současným pohledem na svět, tak jsou také potlačované. Staré teorie, ale i takové, abychom citovali Zillmera: "radikálně nové a možná cenné myšlenky nedostávají žádnou podporu pro jejich zveřejnění". Vědec Prof. Dr. Christof Kuhbandner je člověk, který byl během koronavirové krize terčem útoků mainstreamového tisku, protože zpochybňoval i takzvané odborné názory. V rozhovoru s Gunnarem Kaiserem vysvětluje, v čem vidí jádro vědy. [Prof. Kuhbander:] "Jako vědec v podstatě nikdy nemluvím o žádných pravdách. Existuje věta Richarda Feynmana, fyzika a nositele Nobelovy ceny, který řekl: "Jádrem vědy je vlastně zpochybňování odborníků." Když tedy přemýšlím vědecky, mám za úkol zpochybňovat názory odborníků a rozvíjet poznání lidstva. A někteří lidé si ve vědecké komunikaci často pletou role. Vlastně bych měl vždycky říkat: ''Mluvím jako vědec, nebo jako odborník?" "Jako vědec máte dokonce za úkol zpochybňovat jakoukoli pravdu prodávanou odborníky. To je skutečné poslání vědy." [Moderování:] Kdo ale pracuje jako vědec, rychle pocítí následky. Vědec v oblasti komunikace profesor Michael Meyen je pod neustálým tlakem korporátních médií, což nyní vedlo k jeho rozsáhlé profesní eliminaci. Ve své nové knize "Jak jsem přišel o svou univerzitu" Meyen popisuje nejen detaily kampaně, v níž přišel téměř o vše, co ho definovalo jako akademika, ale analyzuje také hlubší, systémové pozadí: radikální restrukturalizaci univerzit za posledních 30 let. Jde o komercializaci, přizpůsobení se, strach a politizaci výzkumu. Meyen píše: "Chceme demokracii, ale vybíráme si, kdo se jí smí účastnit." Fyzička a klimatická aktivistka Sabine Hossenfelderová nyní zpochybňuje metodiku, která se používá pro spojování některých extrémních povětrnostních jevů se změnou klimatu. Říká: "Mnozí klimatologové vědí, jak neúplné jsou studie, které vycházejí z tohoto centra pro mapování počasí, nicméně mlčí." [Sabine Hossenfelder:] "Existuje mnoho klimatologů, kteří dobře vědí, že tento takzvaný výzkum není spolehlivý, ale neřeknou ani slovo, protože by to bylo politicky nepohodlné." [Moderování:] Anke Uhlenwinkel, univerzitní profesorka didaktiky geografie a ekonomie, nedávno vydala knihu: "Ten kdo ruší, musí odejít - odstranění kritických profesorů z univerzit". V rozhovoru pro AUF 1 popisuje, že stále více profesorů přichází o práci - ne kvůli špatné vědecké práci, ale proto, že kladou nepříjemné otázky. Z míst, kde se kdysi vedla svobodná diskuse, se staly instituce strachu, cenzury a politického konformismu. Každý, kdo nezapadá do převládajícího narativu, dostane vyhazov. V rozhovoru s Elsou Mittmannsgruberovou hovoří o zneužívání moci, konformitě a zradě myšlenky vědy. Je také přesvědčená, že každý občan si může vytvořit vlastní názor pouze tehdy, pokud má přístup k celé škále vědeckých faktů. [Prof. Anke Uhlenwinkel:] "... a čím víc toho znáte o věcech, které by vlastně mohli znát všichni, tak je toho ještě mnohem víc než to, o čem se běžně diskutuje ve veřejném prostoru. Čím více toho ovšem víte, tím více si můžete vytvořit vlastní, dostatečně podložený názor a také společenský názor." "Přičemž tam, kde věda skutečně komunikuje otevřeně v rámci vědy, ano, vidíme že ohledně protokolů RKI se vědecky diskutovalo, ale to co se podalo veřejnosti, pak bylo něco úplně jiného. Ano, v této koronavirové krizi jsou někteří vědci, kteří, myslím si, měli skutečně co říct, ale prostě nebyli vyslyšeni a byli takříkajíc odsunuti na okraj. K tomu se ještě dostaneme, protože někteří lidé z naší studie do této kategorie spadají. Kdybychom je vyslechli, měli bychom přinejmenším dva názory. Jako občané bychom se mohli sami rozhodnout, který z nich nám nakonec připadá přesvědčivější. Pokud se tak nestane, tj. pokud řekneme "řídit se vědou" - je to vlastně výraz, který je stejně nevědecký jako cokoli jiného, protože "věda" nic nespecifikuje. "Věda" nemluví o dobru a zlu, ale ve vědě mluvíme o určitých faktech, hypotézách, experimentech, o čemkoli, co děláme. Otázky, takže můžete také dělat průzkumy a říkat: Dobře, teď z toho vyšlo tohle, tohle a tohle, ale nemusí se nutně říkat "dobré" a "špatné". Místo toho se pouze uvede, že takové a takové procento respondentů řeklo tohle a tohle. A pak si jako občan mohu vytvořit vlastní názor, když budu obsáhle informovaný, zda to považuji za sporné, nebo zda si řeknu, no, všichni moji přátelé říkají to samé, co vás vlastně rozčiluje? To si nakonec mohu rozhodnout sám. Ale pokud nemám tuto škálu skutečných výsledků a je mi řečeno, ano, ale existuje tento jeden výsledek a my se jím budeme řídit, pak už to nemohu dělat. Společnost se stává nesvobodnou, protože svoboda volby pro jednotlivce už neexistuje." [Moderování:] Profesorka Anke Uhlenwinkelová v rozhovoru zmínila také tzv. financování třetí stranou, které se používá k financování výzkumu. [Prof. Anke Uhlenwinkel:] "Ano, financování třetí stranou je velmi důležitý bod. Obvykle se v něm uvádí, jaké "dobré" věci jsou žádoucí, a také jsou zde určité "hlášky", které musíte v těchto žádostech o financování třetí stranou bezpodmínečně uvést, abyste měli vůbec nějakou šanci. A mezitím se nabízejí prostředky třetích stran, které jsou prakticky již rozdělené." [Moderace:] Prof. Dr. Werner Kirstein se na 14. AZK zabýval také tímto problémem financování a zavedl termín "politogenní změna klimatu". [Prof. Werner Kirstein:] "Pak se dostanu k tomu, že se zde poskytuje velké množství finančních prostředků, samozřejmě ze strany EU a jednotlivých států. Mnoho vědců se najímá k tomu, aby vyvíjeli klimatické programy a prováděli jejich výzkum, aby na ně získali finanční prostředky. Jelikož sám pocházím z univerzity, tam jsme viděli, že základní finanční prostředky na univerzitách nestačí na zajištění řádného provozu. Co tedy vědec dělá? Podívá se na katalog finančních prostředků EU a německý katalog finančních prostředků, který existuje i v jiných zemích. A teď vidíte, že se najdete nějaké téma, které se hodí ke změně klimatu, pak podám žádost, zpracuju jí a podám jí na příslušný úřad. Najednou, jakmile se v jakékoli souvislosti zmíní slovo globální oteplování nebo zvyšování teploty, peníze se jen hrnou. Nejpodivnější věcí kterou jsem kdy zažil bylo, když skupina biologů, vůbec ne klimatologů - ani nevěděli, co to vlastně klimatická změna je. Globální oteplování, dobře, s tím si poradíte - a pak téma pro biology znělo: "Chování hlístic s narůstající teplotou"! Tak daleko to došlo, problém už nehraje vůbec žádnou roli, hlavní je změna klimatu a pak tečou peníze. Ano, pak vidíte štědré sponzory, takže to není jen EU, která podporuje takové věci, spolková ministerstva také podporují takové aplikace a výzkum tak má něco na práci. Mnoha svým kolegům říkám: "Co to děláte, neověřujete si pravdu nebo co se děje?" A oni se ptají: "Co to děláte? "Ano, potřebujeme peníze, peníze musí proudit. Jak chceme existovat, když nemáme peníze?" A pak samozřejmě můžete opět zaměstnat doktorandy, můžete nakoupit počítače, investovat do vybavení, personálu atd. a pak něco přiteče. Na to ale potřebujete finanční prostředky a pak už nezáleží na tom, jaké téma si vyberete, pokud to má něco společného s globálním oteplováním. Je to smutné, ale tak to prostě je." [moderace:] Takže vědci se vůbec nesmějí shodnout, protože věda prosperuje na základě zpochybňování, pochybností a otevřené diskuse. Je zřejmé, že výzkum je závislý na politice a je řízený prostřednictvím přidělování finančních prostředků. Veřejnost se o vědeckých poznatcích, které jsou politicky žádoucí, dozvídá pouze z hlavních médií. Vědci se ocitají v pasti, protože jejich vědecká pověst a často i živobytí je ohrožené, pokud tento systém opustí. Proto se obracíme na všechny upřímné výzkumníky - vědce, kteří chtějí provádět poctivý výzkum - aby se nenechali zkorumpovat, ale aby pozvedli svůj hlas, poskytli protidůkazy a odvážně řešili tyto neduhy.

od ah./rw.

Odkazy: Mainstream behauptet: Die Wissenschaftler sind sich einig https://www.klimareporter.de/gesellschaft/ueber-99-prozent-konsens
https://www.zeit.de/wissen/gesundheit/2018-08/impfgegner-dokumentation-eingeimpft-wissenschaft-kritik/seite-2
https://de.wikipedia.org/wiki/Wissenschaftlicher_Konsens_zum_Klimawandel
Zitat Richard Feynman, der amerikanische Physiker und Nobelpreisträger: https://skynetblog.de/zitat-richard-feynman-ueber-zweifel/
https://www.themarginalian.org/2012/08/27/richard-feynman-on-the-role-of-scientific-culture-in-modern-society/
https://www.eejournal.com/fresh_bytes/richard-feynman-on-the-role-of-scientific-culture-in-modern-soci/
Zitat Zillmer: Zillmer, Hans-Joachim: Irrtümer der Erdgeschichte. Die Wüste Mittelmeer, der Urwald Sahara und die Weltherrschaft der Dinosaurier; Knaur-Taschenbuch, München 2003, S. 18-20. Interview Kaiser/Kuhbandner https://3speak.tv/watch?v=gunnarkaiser/oyaignlm
Prof. Michael Meyen https://uncutnews.ch/begrenzte-wissenschaftsfreiheit/
Sabine Hossenfelder https://youtu.be/vDsjeKo3u3o
Prof. Anke Uhlenwinkel https://auf1.tv/elsa-auf1/wer-stoert-muss-weg-wie-kritische-wissenschaft-systematisch-entsorgt-wird
Prof. Dr. Werner Kirstein www.kla.tv/11674