22. AZK: „Sexuální násilí na dětech pod rouškou výzkumu“ od kriminalisty Uweho Kranze

31.01.2026 | www.kla.tv/40175

[Stručný životopis Uwe Kranze] Uwe Kranz je policejní důstojník, bývalý ministerský rada a bývalý prezident Durynského zemského kriminálního úřadu. Byl národním expertem Europolu. Jako odborník na otázky bezpečnosti a terorismu pravidelně publikuje v mnoha médiích. Uwe Kranz se již více než 50 let podílí na boji proti organizovanému zločinu, extremismu a terorismu. Během své služby se věnoval především ochraně dětí. To je zřejmé, když se podíváte na oblasti jeho profesní kariéry: Byl komisařem pro záležitosti mládeže, působil v oblasti prevence kriminality, v boji proti sexuálnímu násilí na dětech a proti obchodování s lidmi a jejich orgány na národní i mezinárodní úrovni a pracoval také pro kriminálněpolitická svazy. Uwe Kranz na svých webových stránkách publikuje články na témata jako "Sexuální zneužívání dětí" a "Kontrola mysli". Jako kriminalista v důchodu zprostředkovává pohled na Deep State ("hluboký stát") a sleduje aktuální světové dění. Svými zkušenostmi a znalostmi přispívá také jako člen a řečník na tiskových sympoziích pořádaných renomovanými sdruženími, jako jsou "Axion Resist" a MWGFD e.V. [Mediziner und Wissenschaftler für Gesundheit, Freiheit und Demokratie, e.V.]. Ty byly zřízeny s cílem chránit blaho dětí, svobodu a právní stát. Zde hovořil o tématech jako pedofilie, sexualizace v raném věku a obchodování s dětmi. [Lois] Je mi zvláštní ctí, že mohu na 22. ročníku AZK přivítat zkušeného kriminalistu Uwe Kranze. Čest je na mé straně. [Lois] Těší mě, že jste tady. Ano, máte půlstoletí kriminálních zkušeností v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí. Jako policejní důstojník jste stál v čele těchto vyšetřování, dokonce i jako ministerský rada a šéf durynského kriminálního oddělení. Jinými slovy, případy vám byly nahlášeny a vy jste je pak vyšetřovali. Ale co se dělo dál? [Uwe Kranz] Problém je v tom, že nejdříve je třeba předložit důkazy, aby se řízení mohlo dostat také na státní zastupitelství, kde by bylo přijato, přepracováno na obžalobu a předloženo soudu. A na této cestě bohužel dochází k mnoha a mnoha selháním. Je frustrující, když někoho ráno zatknete a odpoledne se s ním znovu setkáte. - Představil jsem si to: Chycen ráno, propuštěn v poledne. Velmi často se například setkáváme s problémem, že policie velmi často přijíždí s trestným činem vraždy a poté začne vyšetřovat vraždu. A pak, cestou na státní zastupitelství, se najednou z vraždy stane ublížení na zdraví s následkem smrti. Pak můžete skončit u zcela jiné právní látky a zcela jiných problémů. Nebo když se jako v nedávném případě musíte vypořádat s násilníky, kteří se dopustili hromadného znásilnění a pak odcházeli od soudu a spokojeně si pískali, protože soudce nemohl stoprocentně vyloučit, že se na něm dívka přece jen mohla podílet. V tomto bodě začíná být celá věc poněkud pochybná. A existuje velké množství možností, jak řízení přerušit nebo je změnit na psychiatrickou hospitalizaci atd. Takže někde v tomto oboru došlo ke zlomu a bohužel je to i tento případ. S těmito oběťmi je třeba zacházet opatrně a vážně. Máte plné právo na to, aby s vámi policie a soudní systém jednaly řádně. [Lois] Děkuji za vaše vyjádření. Mluvíte také o takzvané "pedokriminalitě" a o známostech, které prý sahají do "vysokých kruhů". Jaké jsou vaše poznatky? [Uwe Kranz] Ano, předpokládejme tedy následující: Dutrouxův případ mám vždy ve svých prezentacích v PowerPointu. Případ Dutroux bezpochyby znáte. Belgický pedofil, který ve vězení zabil jedenáct dětí a dvě nechal vyhladovět. Protože ve vězení nic neprozradil a děti pak zemřely hlady. Byl to hrozný případ. Celá řada svědků měla buď nehody, nebo zemřela za pochybných okolností, nebo cokoli jiného. A případ Dutroux již ukázal, že do těchto kruhů zneužívání dětí byly zapojeny všechny vrstvy společnosti. A tak se dostala na vrchol politiky, na vrchol kultury, televize a médií. Proces byl synonymem toho, co je hlavním problémem. Ať už je to Epstein, nebo ne, je to úplně stejné. U Epsteina mají také konexe až do nejvyšších míst v politice, showbyznysu, u státních zástupců - čert ví, kde všude- u vysoce postavených úředníků a politiků. Totéž udělali i s "Diddym" Seanem Combsem, který je rovněž známý. Ten nyní "schytal" čtyři roky a dva měsíce. Jedná se vlastně o malicherné odsouzení, protože jednoduše vyškrtli celou oblast organizovaného zločinu. Řeklo se, že to zastavíme a teď ho odsoudíme jen kvůli jednomu zneužití přítelkyně nebo manželky. A celý proces se pak omezil na malý úsek. V mnoha případech jsou proto tyto postupy roztříštěné, záměrně roztříštěné. V roce 1995 proběhlo v Anglii rozsáhlé řízení. To tak fungovalo ve všech případech, politika, média, velcí magnáti a kdovíkdo ještě. V průběhu let se proces zmenšoval a zmenšoval, až nakonec z něj nic nezbylo. Nakonec šlo o malá soudní řízení – byla rozmělněna a rozkouskována takříkajíc na sousta, na právní sousta, a pak už v nich moc obsahu nezbylo. To přirozeně vyvolává podezření, že zde dochází k ovlivňování. To nelze jen tak beze všeho odmítnout. [Lois] Uvědomili jste si tedy tento princip - jako to probíhalo s Epsteinem, Dutrouxem, P. Diddym a jinými - ve vašem regionu, tyto principy? [Uwe Kranz] Zásady jsou všude stejné, bez ohledu na zemi. Musíte vycházet z toho, že k sexuálnímu zneužívání malých dětí, dívek a mladistvých dochází v celé Evropě i ve světě. Když se podíváte například na NCMEC - americké centrum pro hlášení pohřešovaných a zneužívaných dětí - ještě před čtyřmi nebo pěti lety zde bylo 50 000 případů. V současné době máme ročně nahlášeno 205 000 případů. [Lois] Šílenství! [Uwe Kranz] Ale my jsme malé světlo. Pokud porovnáte zprávy NCMEC s Asií, Indií a Pákistánem, pak jsme téměř na milionech. To jasně ukazuje, že se jedná o celosvětový problém, ne jen o problém Německa, Belgie nebo čehokoli jiného. [Lois] Také jsem slyšela, že existuje mnoho oficiálních studií o kultovním zneužívání. Můžete v několika větách vysvětlit, s čím oficiální strana přišla? [Uwe Kranz] Studií je dost. Věřte mi, že studií v této oblasti jsou desítky. Sám jsem napsal dvě studie pro Evropský parlament, 2020 a 2021, ve kterých jsem tyto skutečnosti popsal. A já jsem řekl: "Dobře, co bychom mohli udělat lépe? Co můžeme udělat jednodušeji? Kde můžeme začít?" A udělalo se přesně pravý opak. Bylo zřízeno další centrum, centrum pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. Bum. Nyní máme ještě jedno centrum vedle Europolu atd.,atd. … Všude máme komisaře a všude jsou studie. V roce 2011 byla vypracována skvělá studie o zavedení směrnic EU pro boj proti sexuálnímu zneužívání dětí. A byla vyhodnocena v roce 2016. Je to dobrá studie. Další studii provedla společnost WeProtect. (https://www.weprotect.org/) Byla to také dobrá studie, měla se jen dál aktualizovat a uvést do praxe, implementovat. Prostě se z toho mělo něco vyvinout! Udělali studii, byla hotová, hezky se to četlo, pěkné obrázky, pěkná grafika a pak tralala. Problémem však většinou bývá její uvedení do praxe. Chybí nejen výzkum podloudných oblastí ale také politická vůle se těmito otázkami intenzivně zabývat. Zákony ani tak nechybí, rozhodně nechybí ani žádné studie. Ne, musíte to udělat! Musíte to udělat a musíte to chtít udělat! [Lois] Hodně také mluvíte o sexuální výchově v raném dětství ve školkách a školách. Co k tomu můžete říct? [Uwe Kranz] Ano, sexuální výchova v raném dětství je zvláštní oblast, která mě opravdu šokovala, protože ji vyvinula WHO [Světová zdravotnická organizace] spolu s "Německým spolkovým centrem pro zdravotní výchovu". Od 13. února letošního roku (2025) nese název "Spolkový institut veřejného zdraví". Má ještě více práv, ještě více možností a může toho udělat ještě více, zejména až k ochraně klimatu. A tito dva společně uhnětli tyto směrnice, jak "sexuálně vzdělávat" malé děti. Základní myšlenkou je vlastně to, že dítě - poté, co může být potraceno až po narození, to je jedna stránka věci - je hned po narození označeno za sexuální bytost, která může být také kdykoli zneužita. [Lois si klepe na čelo] A to je tak šílené, že si to ani nedokážete představit. A nejhorší je, že tyto směrnice WHO pro BZgA se odvolávají na vědecké poznatky. A teď se prosím ponořte do vědeckých poznatků a zjistíte, že to všechno pochází od Kinseyho. Muž, který v 60. letech sepsal nechvalně proslulou Kinseyho zprávu o osvobození mužů a žen. Od té doby to vlastně šlo pořád z kopce. Tehdy vznikl termín "sexuální svobodomyslnost". Lhostejnost vůči dětem a sex s dětmi je možný a běžný a je povolen. Byl zaveden fekální jazyk. A tento Kinsey provedl řadu testů. Viděl jsem sérii testů, při nichž bylo čtyřleté dítě 24 hodin týráno, aby dosáhlo 27 orgasmů. Musíte si to představit. Popsal orgasmus, kdykoli dítě křičelo, plakalo, zmítalo se v křečích - čtyřleté dítě mučil 24 hodin, dokud nedošlo k nějaké fyzické reakci - a pak tuto fyzickou reakci definoval jako orgasmus. A pak ti, kteří to dělali, kteří ty děti týrali, někteří z nich byli pasáci, jiní propuštění vězni. To vše se musí prozkoumat a odfiltrovat. A pak si řeknete: "Haló, co to je? Vědecké poznání?" Je to krystalicky čisté zneužívání dětí, čiré sexuální násilí na dětech pod rouškou výzkumu. A pak měl odpovídající žáky. Po Kinseym přišel na řadu Kentler. Objevil se Kentlerův report. Pak tu byl Sielert. A pak tu byl ještě jeden, teď nedávno. Všichni pocházejí ze stejné ideologické stáje. Musíte o tom přemýšlet. Kinsey začal. Poté "dobyli" univerzity a odborné vysoké školy a specializovaná vzdělávací centra. A nyní se generace takových sociálních psychologů a kulturních psychologů a kdovíčeho ještě... Vypadávají ze škol jeden za druhým a plní úřady sociální péče a školních institucí, všude možně a pokračují tak v práci v rámci svého výcviku. [Lois] Šílenství! [Uwe Kranz] Podle mého názoru je to naprosto zcestné. A když se pak podíváte, co tyto směrnice vyžadují - od nuly do čtyř let se dítě musí naučit sexuální masturbaci. Od nuly do čtyř let! Samozřejmě se ptám, který vychovatel to dělá a jak to dělá? A ve Schwäbisch Hallu jsme nedávno nechali v 17 mateřských školách zřídit stanoviště pro zkoumání vlastního těla. Rodiče nevěřili vlastním očím a uším! Nic o tom nevěděli. Nebyli ani informováni. Pokud se tedy jedná o sexuální výchovu v raném dětství, pak v podstatě nejde o nic jiného než o zničení rodiny. To je destrukce rodiny. Jádrem státu, jeho vaječnou buňkou je zdravý rodinný vztah. Je tu otec, matka, dítě, tečka. Existují dvě pohlaví, dvakrát basta. A už jsem u nich pravicový extremista. Já to vím. Ještě krásnější je to, co kdysi řekla Monika Gruberová: "A pokud máme jednoho rodiče1 a jednoho rodiče2, pak budeme mít příště mršinu1 a mršinu2 pro dědečka a babičku. Přijde to taky?“ To je samozřejmě vtip, ale faktem je, že se tím celé téma zbavuje lidskosti. [Lois] Ano, přesně tak. [Uwe Kranz] To už není lidská úroveň a není to důstojné - zejména ne pro dítě. Dítě má také důstojnost. Musíte také chránit jeho práva. A s dětmi by se opravdu mělo zacházet jako s právnickými osobami, a ne jako s něčím, co se dá jen tak nahodit a odhodit. [Lois] Ano! Díky za komentáře. [Uwe Kranz] Takže v celém tom podnikání se objevil jediný pozitivní přístup. To byla Bielefeldská univerzita. Provedla rozsáhlou studii Kinsey, Kentler a spol. a zjistila, že se jedná o plošné zneužívání dětí, sexuální zneužívání. Jednalo se o vysoce zločineckou organizaci, která se nyní rozšířila po celém školicím středisku, kde se školili sociální psychologové, klasičtí psychologové, ředitelé škol apod. A to pokračuje i nadále. Takže je toho stále víc a stále častější. A proto není divu, že se dnes v časopisech o výchově dětí dočtete: Je zcela normální, že se s dětmi od šesti do devíti let zachází a vychovávají se tak, aby mohly mít sexuální kontakty. A fyzicky se osahávat a tajně si všude zřizovat malé útulné koutky, kam se děti mohou uchýlit. [Lois] Je to jen další hra, která nahrává pachatelům. [Uwe Kranz] Ano... je mi líto, ale nemám žádné dobré zprávy. To jsou jen negativní zkušenosti, které jsem měl. Většinu svého života jsem strávil bojem za to, aby se sexuální násilí na dětech stalo trestným činem. A v Německu se to konečně, konečně, konečně podařilo prosadit v roce 2021 po letech bojů o to, aby to byl trestný čin. A to trvalo od roku 2021 do roku 2024, ale pak přišel pan Buschmann - tak se tehdy jmenoval, liberální ministr spravedlnosti - a zrušil to. Nyní je to opět jenom přestupek. Takže ani to není žádný velký přínos. Takže všechny formulace, kterými ministerstvo spravedlnosti vysvětluje, proč byl tento výklad trestného činu zrušen, jsou podle mého názoru pouze ubohé výmluvy. [Lois] Ano, to je opravdu ubohá výmluva. Děkujeme vám za vaši angažovanost ve prospěch dětí a především za zveřejnění těchto případů zneužívání. To je velmi důležité. [Uwe Kranz] To se musí stát. [Lois] Děkuji vám, že jste si udělal čas, i když jste právě na cestách. Vaše vyjádření nám opravdu pomohla udělat si o tomto problému jasnější obrázek. Přejeme vám vše nejlepší do další práce, a to i v důchodu. Jste i nadále v plném zápřahu! Děkujeme vám za vaši skvělou vzdělávací práci. Milujeme Vás za to! [Uwe Kranz] Děkuji.

od --

Odkazy: Creative Commons Lizenzen https://www.creativecommons.org/licenses/